Minigolfové povrchy z kategorie Minigolf Open Standard (MOS) se dají rozdělit prakticky na tři poddruhy:

• Adventure golf s umělou trávou
• Adventure golf s filcem
• Crazy Golf

Rozšířen ponejvíce v USA, kde ho ke svým turnajům využívá USPMGA.
Ke hře na umělé trávě, jež je téměř totožná s tou, s níž se setkáváme na fotbalových hřištích, je povolen pouze jeden typ míčků, a to míčky golfové.
Hráči musí den před zahájením soutěže předložit řediteli turnaje ke schválení a označení maximálně tři míčky z aktuálního „Ball listu“, který na začátku každého kalendářního měsíce vydává golfová asociace PGA a který obsahuje několik set až několik tisíc typů.
Jednotlivé jamky (dráhy) jsou různorodé a jejich délky se pohybují od dvou metrů až např. po metrů osmdesát. I šířka se pohybuje od jednoho až např. po pět metrů.
Mantinely tvoří ponejvíce malé, 15 – 20 cm dlouhé cihličky, které nejsou absolutně hladké, a proto není odraz pokaždé pravidelný.


Na některých hřištích jsou mantinely vytvořeny z betonu, na kterých jsou opticky vytvořeny spáry. Ani zde není odraz vždy pravidelný.



Některé jamky (dráhy) mají část (zřídka po celém obvodu) mantinelů vytvořenu z kamenů, či tvarovaného betonu, který kameny (skálu) připomíná.


Překážky jsou víceméně přírodní – tzn. muldy, pískové bunkry, či bunkry bez písku, keře, květiny, remízky, kameny nebo vodní toky (cca 70 cm široké), které míček překonává tak, že ho před vodním tokem samovolně zvedne přes tuto překážku patřičně vytvarovaná dráha.


Za každé opuštění míčku mimo mantinel, či do vodního toku, následuje trestný úder. Z bunkrů je povoleno hrát bez trestného úderu, nebo se může míček přendat za trestný úder.
Některá hřiště (či jen jednotlivé jamky) nedisponují mantinely vůbec.


Na některých hřištích jsou jamky opatřeny praporky, které si je možno před úderem (jakýmkoliv v pořadí) vyndat. Některé turnaje toto nedovolují a hráč musí odehrát celý turnaj s praporky v jamkách.
Pořádány jsou i turnaje, kde neplatí obecně známá minigolfová pravidla o šesti úderech a případném zapsání „sedmičky“, ale jamka je zapsána až po jejím „pokoření“ – tzn., že hráč může zahrát např. 8 úderů a samozřejmě více.
Další odlišností je střídání se hráčů na jednotlivých jamkách (drahách). Jako první začíná hrát vždy ten hráč, který dosáhl na předchozí jamce (dráze) nižšího počtu úderů.




Rozšířen ponejvíce ve Velké Británii, kde ho ke svým turnajům využívá BMGA.


Pravidla a „překážky“ se téměř shodují s těmi v USA. Největší rozdíl je tak pouze v povrchu, který je tvořen kobercem. Ten připomíná filc.
Proto jsou také povoleny a hojně využívány veškeré minigolfové míčky, které ale odrazy od mantinelů značně „trpí“.
Na některých britských hřištích jsou jamky opatřeny praporky, které si je možno před úderem (jakýmkoliv v pořadí) vyndat.
Nezřídka jsou dráhy – a to i na některých hřištích v USA - vytvořeny z několika „dílů“, kde míček propadá rourami do různých částí (dalších dvou až tří), odkud pak hra pokračuje.



Některé dráhy jsou pak vytvořeny - a to i na některých hřištích v USA - i tak, že míček putuje určitou část ve vodním toku.








Mnohdy je tento systém mylně zaměňován s výše uvedenými systémy.
Crazy golf je velice rozšířen jak v USA, kde povrch tvoří umělá tráva (mnohdy barevná), tak i ve Velké Británii, kde povrch tvoří koberec (filc).
Ve fantazii při stavbě hřišť se skutečně meze nekladou. Na drahách je možné spatřit například různé figury pohádkových či prehistorických postav a živočichů...


Další nedílnou součástí jsou rozmanité stavby...


V mnoha případě se pak jednotlivé překážky různě pohybují, aby zabránily v cestě míčku k jamce – například lopatky mlýnů, nebo padací mosty u hradů.


U Crazy golfu se také používá specifický míček, který je nejvíce podobný „veřejnostnímu vroubkáči“, ale je v průměru o něco větší.
Každý hráč před začátkem turnaje dostane k dispozici jeden míček, s nímž celou soutěž odehraje.
V základních kolech turnaje se hraje podle totožných pravidel jako na ostatních površích – tzn., že hráči mají k dispozici šest úderů, v jednotlivých kolech se střídají v pořadí ve skupině atd.
Opustí-li míček dráhu, je hráči započítáván trestný úder.
Největší rozdíl v pravidlech přináší vždy až superfinálové kolo, v němž se hraje podle pravidel, která nesou název Crazy Crazy Golf.
Hráči se na jednotlivých drahách střídají v pořadí a na dráze po prvním úderu každého z hráčů zůstávají všechny tři míčky všech hráčů (nedá-li samozřejmě některý z nich eso).


Druhé a další údery začíná vždy ten hráč, jehož míček je nejdále od jamky. Na řadu tak mnohdy přichází taktizování, kdy hráč může beztrestně odpálit svým míčkem soupeřův míček do větší vzdálenosti. Nesmí se však soupeřova míčku dotknou holí!
Zahraje-li hráč svým míčkem soupeřův míček do jamky, je to pro soupeře považováno, jakoby sám docílil jamky.  Tzn., že může například hráč docílit esa, aniž by jamku pokořil prvním úderem - následně samozřejmě může dosáhnout i dalšího nižšího počtu úderů (2,3,4,5,6), a to dle toho, ve které fázi protihráč jeho  míček svým míčkem do jamky dopravil.

Pro potřeby prezidenta ČMGS Ing. Radka Doležela zpracoval Honza Prokop